Datum : 2.12. 2009 – 24.1. 2010
Zahájení : úterý 1.12. 2009 v 18. 00 hod
Místo : Dům umění České Budějovice
Kurátor DU : Michal Škoda
Tisková správa č.1:
Je nám velkou ctí, že jsme na závěr letošního roku mohli připravit výstavu britského umělce Liama Gillicka. Jeho dílo proniká hranicemi výtvarného umění a médii. Lze se v jeho případě setkat jak s architektonickými prostorovými instalacemi, minimalistickými objekty, grafickými díly a nástěnnou malbu. Velice důležitým aspektem Gillickovy tvorby je také literární činnost, kdy vedle esejí píše i kritické články. Je autorem fiktivních, futuristických vizí a historických reinterpretací. Skládá hudbu, píše divadelní scénáře, rozsáhlá je jeho činnost na poli grafického designu, či realizací do architektury.
Velice důležitým momentem v autorově tvorbě je „určitá“ organizace prostoru prostřednictvím soch /fyzických struktur/, ale i pomocí nástěnných maleb a textů vytváří představy o tom, jak se svět mění a jaká poselství jsou uložena v těchto kontinuálních posunech. Jak sám uvádí „ přítomnost je možné od minulosti osvobodit budoucností“.
Gillick zkoumá historii z pohledu předpokládaných progresivních podnětů k navržení a utváření společností a nabízí je k diskusi, jako potencionální utopické modely. V raném modernismu lze vidět naléhavou výměnu mezi procesem modernismu a kritickou reflexí modernismu. V průběhu času se však tyto jevy stále více rozcházejí a pávě tato „mezera“ je pro Gillicka velice přitažlivá. Prostor – mezi dráhou modernismu a kritickým potencionálem modernismu a postmodernismu. Dílo Liama Gillicka se týká výstavby ideologií ve vztahu k vystavenému světu. Zajímá ho obydlené prostředí, nikoli však nadměrně formulující vztahy, které máme podle očekávání hrát ve vztahu k těmto prostředím. Nezajímá ho samotná architektura, nýbrž revidovaná praxe lidí, kteří se zabývají změnami toho, jak naše městské prostředí vypadá a jaké je na dotyk. Problémem mnoha lidí, kteří se zabývají moderním uměním ve vztahu k architektuře podle Gillicka je, že ignorují nejdynamičtější nastavení, která jsou možná v pojednání o současném urbanismu. Zaměřují se na produkty, nikoli na metodiku produkce.Datum : 2.12. 2009 – 24.1. 2010
Zahájení : úterý 1.12. 2009 v 18. 00 hod
Místo : Dům umění České Budějovice
Kurátor DU : Michal Škoda
Tisková správa č.1:
Je nám velkou ctí, že jsme na závěr letošního roku mohli připravit výstavu britského umělce Liama Gillicka. Jeho dílo proniká hranicemi výtvarného umění a médii. Lze se v jeho případě setkat jak s architektonickými prostorovými instalacemi, minimalistickými objekty, grafickými díly a nástěnnou malbu. Velice důležitým aspektem Gillickovy tvorby je také literární činnost, kdy vedle esejí píše i kritické články. Je autorem fiktivních, futuristických vizí a historických reinterpretací. Skládá hudbu, píše divadelní scénáře, rozsáhlá je jeho činnost na poli grafického designu, či realizací do architektury.
Velice důležitým momentem v autorově tvorbě je „určitá“ organizace prostoru prostřednictvím soch /fyzických struktur/, ale i pomocí nástěnných maleb a textů vytváří představy o tom, jak se svět mění a jaká poselství jsou uložena v těchto kontinuálních posunech. Jak sám uvádí „ přítomnost je možné od minulosti osvobodit budoucností“.
Gillick zkoumá historii z pohledu předpokládaných progresivních podnětů k navržení a utváření společností a nabízí je k diskusi, jako potencionální utopické modely. V raném modernismu lze vidět naléhavou výměnu mezi procesem modernismu a kritickou reflexí modernismu. V průběhu času se však tyto jevy stále více rozcházejí a pávě tato „mezera“ je pro Gillicka velice přitažlivá. Prostor – mezi dráhou modernismu a kritickým potencionálem modernismu a postmodernismu. Dílo Liama Gillicka se týká výstavby ideologií ve vztahu k vystavenému světu. Zajímá ho obydlené prostředí, nikoli však nadměrně formulující vztahy, které máme podle očekávání hrát ve vztahu k těmto prostředím. Nezajímá ho samotná architektura, nýbrž revidovaná praxe lidí, kteří se zabývají změnami toho, jak naše městské prostředí vypadá a jaké je na dotyk. Problémem mnoha lidí, kteří se zabývají moderním uměním ve vztahu k architektuře podle Gillicka je, že ignorují nejdynamičtější nastavení, která jsou možná v pojednání o současném urbanismu. Zaměřují se na produkty, nikoli na metodiku produkce.Datum : 2.12. 2009 – 24.1. 2010
Zahájení : úterý 1.12. 2009 v 18. 00 hod
Místo : Dům umění České Budějovice
Kurátor DU : Michal Škoda
Tisková správa č.1:
Je nám velkou ctí, že jsme na závěr letošního roku mohli připravit výstavu britského umělce Liama Gillicka. Jeho dílo proniká hranicemi výtvarného umění a médii. Lze se v jeho případě setkat jak s architektonickými prostorovými instalacemi, minimalistickými objekty, grafickými díly a nástěnnou malbu. Velice důležitým aspektem Gillickovy tvorby je také literární činnost, kdy vedle esejí píše i kritické články. Je autorem fiktivních, futuristických vizí a historických reinterpretací. Skládá hudbu, píše divadelní scénáře, rozsáhlá je jeho činnost na poli grafického designu, či realizací do architektury.
Velice důležitým momentem v autorově tvorbě je „určitá“ organizace prostoru prostřednictvím soch /fyzických struktur/, ale i pomocí nástěnných maleb a textů vytváří představy o tom, jak se svět mění a jaká poselství jsou uložena v těchto kontinuálních posunech. Jak sám uvádí „ přítomnost je možné od minulosti osvobodit budoucností“.
Gillick zkoumá historii z pohledu předpokládaných progresivních podnětů k navržení a utváření společností a nabízí je k diskusi, jako potencionální utopické modely. V raném modernismu lze vidět naléhavou výměnu mezi procesem modernismu a kritickou reflexí modernismu. V průběhu času se však tyto jevy stále více rozcházejí a pávě tato „mezera“ je pro Gillicka velice přitažlivá. Prostor – mezi dráhou modernismu a kritickým potencionálem modernismu a postmodernismu. Dílo Liama Gillicka se týká výstavby ideologií ve vztahu k vystavenému světu. Zajímá ho obydlené prostředí, nikoli však nadměrně formulující vztahy, které máme podle očekávání hrát ve vztahu k těmto prostředím. Nezajímá ho samotná architektura, nýbrž revidovaná praxe lidí, kteří se zabývají změnami toho, jak naše městské prostředí vypadá a jaké je na dotyk. Problémem mnoha lidí, kteří se zabývají moderním uměním ve vztahu k architektuře podle Gillicka je, že ignorují nejdynamičtější nastavení, která jsou možná v pojednání o současném urbanismu. Zaměřují se na produkty, nikoli na metodiku produkce.